Sourozenecká rivalita aneb jak předcházet sporům a řešit konflikty mezi dětmi

You are here:

Rodiče často trápí hádky a spory mezi sourozenci, neboť se domnívají, že se jedná o důkaz špatných vztahů. Jde však o přirozenou součást dospívání. Děti si tak vyzkouší, jaké to je, když s nimi druzí nesouhlasí, posilují schopnost postavit se za své názory a vyjádřit své pocity. Rodiče, kteří jsou při řešení takových roztržek příliš aktivní, tak berou potomkům příležitost učit se komunikačním dovednostem a zvládání konfliktů. V případě, kdy tyto konflikty přerostou únosnou míru, je však nutný zásah rodičů. Vzájemné ubližování je vždy nepřípustné.

Důvody vzniku neúměrné sourozenecké rivality jsou různé. Je možné, že rodiče jedno z dětí protěžují, starší z dětí žárlí na pozornost, která se dostává mladšímu sourozenci. Rivalita bývá častější mezi sourozenci stejného pohlaví. Někdy děti jen kopírují konflikt, který vidí u svých rodičů. Případně se svým chováním snaží odvést pozornost rodičů od jejich manželských problémů, protože věří, že se jim podaří mámu s tátou znovu stmelit a jejich problémy zmizí.

Drobné neshody přehlížejte

Pokud se vaše děti čas od času pohádají, nechte je, ať si své spory vyřeší samy, důležitým předpokladem však je, že nejde o násilí a žádné z nich se nechová destruktivně. Řešení vlastních rozepří učí děti schopnosti vybojovat si své bitvy samy, nezávisle na dospělých. Pro vás z toho plyne výhoda, že můžete příště použít magickou formulku: „Vyřešte si to samy.“

Nepodporujte žalobníčky

Dejte pozor, abyste u dětí nepodporovali žalování, kdy třeba na začátku sourozenecké rozepře jeden přiběhne a hned hlásí, že to byl ten druhý, kdo si začal. V případě sourozenecké hádky zůstaňte neutrální, abyste žalobníčka nepodpořili: „Jistě si to dokážete vyřešit mezi sebou.“ Může se však stát, že sdělení žalujícího sourozence nemůžete přehlížet, například když jde o bití či ničení hraček. Pak pomozte tomu, kdo žaluje, vymyslet způsob, jak situaci příště vyřešit lépe.

Naučte děti řešit problémy

Děti naučíte řešit problémy tím, že spolu budou diskutovat v momentě, kdy se zrovna nehádají. Můžete k tomu použít maňásky, na kterých demonstrujete situace, do kterých se mohou děti dostat. Na příkladu dvou maňásků, kteří se hádají o hračku, ukážete řešení takovéhoto konfliktu. Děti postupně navrhují různé možnosti: udeřit druhého maňáska, požádat ho o hračku, přehlížet ho, najít si jinou hračku atd. Poté příběh doplníte o informaci, že ten, který drží hračku, ji má již dlouho, a druhý maňásek si s ní opravdu moc chce hrát. Děti opět vyzvete k zamyšlení nad situací, takže přidají ještě pár možností. Na závěr je seznámíte s důsledky jednotlivých řešení. Tímto způsobem je učíte strategii řešení problému, aniž by na sebe křičely, praly se či žalovaly. Za správně zvolenou strategii řešení problému dítě pochvalte.

Dopřejte dětem právo na vlastní věci

Malé děti jsou od přírody sobecké, a i když z toho postupně vyrostou, ani tak nemůžeme očekávat, že se budou chtít o všechny své věci dělit. Děti i dospělí potřebují mít věci, které náleží jen jim. Navíc pokud nutíte příliš malé děti, aby se dělili, můžete u nich vypěstovat ještě větší sobeckost. Podporujte je, aby vzájemně respektovaly vlastnictví svých věcí a vždy se dotázaly, zda si mohou určitou věc půjčit.

Udělejte si čas na každé ze svých dětí

Pokud je to možné, snažte se trávit s každým dítětem alespoň nějaký čas o samotě. Vezměte je na oběd či nějakou akci. Dokonce i návštěva hřiště jen ve dvou může být skutečnou odměnou. Není nutné věnovat každému dítěti denně stejné množství času. Buďte flexibilní a reagujte na jejich konkrétní potřeby. Často se stane, že extra čas a pozornost potřebuje ten, kdo je nemocný, slaví narozeniny nebo má problémy ve škole.

Neprojevujte lásku univerzálně

Rodiče se snaží milovat všechny své děti stejně a stejně se k nim chovat. Kupují jim stejné oblečení a hračky, věnují jim shodné množství času a zapisují je na tytéž aktivity. Paradoxně tento přístup sourozeneckou soutěživost spíše podporuje, než aby ji potlačoval. Snažte se ke každému z dětí přistupovat individuálně, s respektem k jeho talentům a potřebám. A ačkoliv to může být těžké, pokuste se je neporovnávat. Vyhněte se větám typu „Ve tvém věku tvůj bratr již četl, vsadím se, že pokud se jen trošku budeš snažit, taky to dokážeš.“ Takové výroky vyvolávají u podceňovaného dítěte vztek a zároveň odpor, jak vůči vychvalovanému sourozenci, tak vůči rodičům. Zkuste se zaměřit na přednosti každého z dětí. Oceněním jedinečnosti a rozdílných schopností spíše docílíte toho, že se samy budou cítit výjimečné, a zároveň tím snížíte míru sourozenecké žárlivosti a soutěživosti.

Neklaďte na starší sourozence příliš velkou zodpovědnost

Rodiče často předávají starším dětem velkou zodpovědnost. Obzvláště to platí o starších dívkách, u kterých se automaticky předpokládá, že budou dohlížet na mladší sourozence, a starat se o domácnost. Taková nerovnováha zásadně podporuje hněv starších dětí vůči těm mladším, které mají v jejich očích výhodu. A současně mohou ti mladší žárlit na rostoucí zodpovědnost starších. Takže je na vás, abyste byli rozumní a zatěžovali děti jen omezeně. Dávejte jim úkoly přiměřené jejich věku a dovednostem. Předškolák může prostírat, zatímco ti další sklidí stůl po jídle. Rovněž se zamyslete, zda nerozdělujete povinnosti nerovnoměrně, jen na základě pohlaví dítěte. Situace, kdy děvče neustále čistí koupelnu, zatímco chlapec kutí něco na autě se svým otcem, může být přirozeně zdrojem sourozenecké rivality.

Pořádejte rodinné porady

U školních dětí se osvědčuje pořádání pravidelných rodinných porad. Každý týden v předem určenou dobu se celá rodina sejde ke vzájemné diskuzi a plánování. Podpořte své děti, aby řekly, co je trápí a těší, a dbejte, aby každé dostalo šanci promluvit.

Pamatujte si, že nesváry mezi sourozenci jsou normální. Co se týče rodinné pohody, buďte realističtí. Ke sporům dochází ve všech rodinách, a budete-li s tím počítat, zvládnete rodičovskou roli mnohem uvolněněji. Nestěžujte si před potomky příliš často na to, že se stále hádají. Nechte si své úzkosti pro sebe, nebo se taky může stát, že děti vaše obavy naplní. Svými častými stížnostmi na hádky dáváte najevo, že věnujete pozornost spíše negativnímu chování před pozitivním.

Článek vychází z publikace Havrdová, E., Vyhnánková K. (2018). Dobrý začátek – Ověřené postupy pro rodiče. ISBN 978-08-905748-7-8. http://www.scholaempirica.org/rodice/metodika-dobry-zacatek-pro-rodice/#metodika

Sdílet článek:
Facebook
Twitter
WhatsApp
Email