Zveme Vás na vzdělávací akce v rámci Týdne pro wellbeing ve škole
4. – 11. února 2026
Program proti šikaně KiVa:
Od vědeckých důkazů ke každodenní praxi
Kiva
KiVa je finský vědecky ověřený celoškolní program pro prevenci a řešení šikany pro základní školy, který do České republiky přenesla organizace Schola Empirica v roce 2020. Do programu KiVa je v současné době zapojeno 111 českých škol. Co to znamená, když je program, který školám pomáhá řešit šikanu, postavený na důkazech? A jak je možné vědecké důkazy přenést do každodenního života školy?
Podpora wellbeingu v MŠ metodikou Dobrý začátek
Dobrý začátek
Představíme vám, jak Dobrý začátek rozvíjí sociální a emoční dovednosti dětí. Dozvíte se, s čím vším pedagogům pomáhá, a jak můžete využít metodiku ve vaší praxi. Ukážeme vám, jak stejné principy můžete uplatňovat i vy sami ve vztahu s vaším dítětem doma. Metodika totiž nabízí strategie, které jsou univerzální a přenositelné bez ohledu na věkovou skupinu, a které podporují vytváření pozitivních vztahů a důvěry mezi učiteli, rodiči a dětmi, a díky kterým lze předcházet potížím v chování dětí. To vše přímo ve školkách dobré praxe, které s metodikou pracují již několik let.
Jak se stát KiVa školou? Setkání pro zástupce ZŠ v Litvínově
KiVa
KiVa je celoškolní vědecky ověřený program prevence a intervence šikany, který vyvinula Univerzita v Turku ve Finsku, a který je založený na desítkách let rozsáhlého výzkumu šikany a jejích mechanismů. Program KiVa nabízí širokou škálu konkrétních nástrojů a materiálů, které pomáhají více než 1000 zapojeným školám po celém světě, a již více než 100 škol v České republice, efektivně bojovat proti šikaně a vytvářet bezpečné prostředí pro všechny žáky. Co to ale skutečně znamená být KiVa školou?
Měření wellbeingu: Jak se vyznat v dotaznících a jaké mají limity?
EVALUACE
Měřit wellbeing žáků není vůbec jednoduchá věc. Ani v odborné komunitě se zcela neshodneme na tom, co to vlastně wellbeing je, a kdybychom ho definovali naprosto přesně, nemáme k dispozici žádný objektivní nástroj, kterým bychom úroveň wellbeingu mohli rychle a bezchybně stanovit – jako když měříme výšku žáka metrem.
V psychologii, pedagogice nebo medicíně proto pro tyto přímo nepozorovatelné fenomény využíváme dotazníkové metody založené na poznatcích psychometrie – ta nám pomáhá určit, jak spolehlivě a přesně který dotazník „měří“. Na webináři se zaměříme na základní charakteristiky dotazníků, které vám pomohou se v záplavě dotazníků lépe zorientovat. Dotkneme se i zásadního tématu interpretace výsledků, která s sebou nesou více limitů, než si možná připouštíme.