Metakognice, tedy myšlení o myšlení, nabývá stále většího významu ve vědě i ve vzdělání. Zlepšuje učení žáků, které je okamžitě pozorovatelné na lepších školních výsledcích, tak i dlouhodoběji tím, že lépe rozumí vlastním procesům učení. Mezi pedagogy v ČR se toho o metakognici mnoho neví. Absolventi pedagogických VŠ fakult o metakognici zřejmě slyšeli, ale nevědí, jakým způsobem ji zapojit do výuky a tuzemské publikum na jasnější informace o podpoře metakognice ve výuce stále čeká.
”Mít znalosti je pouze část toho, co potřebujeme k efektivnímu učení. Je důležité, aby člověk tyto znalosti uměl také strategicky použít a stejně tak věděl, jaké mu poskytují výhody, tak i jaká mají omezení.“ (Bruning, Schraw, Ronning, 1999; p. 102)
Využití metakognice pomáhá žákům rozvíjet komplexnější myšlenkové postupy, které jsou protiváhou k povrchnímu myšlení, ke kterému má většina žáků tendenci sklouzávat. Výuka zaměřená na rozvoj metakognice učí žáky plánovat, pozorovat a hodnotit svůj postup myšlení ať už čtou odborný text, řeší matematickou úlohu nebo se učí na důležitý test. Tento systematický postup jim dává výhodu látku pochopit více do hloubky, vyvarovat se vlastních chyb a přistupovat k obtížným úkolům s rozvahou a sebevědomím.
Výzkum ukazuje, že výuka zaměřená na podporu metakognitivního myšlení patří mezi jedny z nejúčinnějších výukových přístupů, které pomáhají žákům ke školním úspěchům. Například Christina Zepeda a její spolupracovníci (2015) ukázaly, že žáci, kteří se při řešení fyzikálních problémů systematicky učili plánovat, pozorovat a hodnotit své myšlení, dosáhly lepších výsledků než žáci, kteří sice těchto úloh procvičili více, ale těmto procesům se nevěnovaly. Výsledky se dostavili nejen v úlohách, které žáci nacvičovaly, ale i v úlohách, se kterými se setkaly poprvé. Další výzkumy (Zepeda et al., 2019) se soustředí na to, jak důležitou roli na rozvoj učení žáků mají učitelé, když při předávání informací a jiné komunikaci podporují určité aspekty jejich metakognice. Ačkoliv máme stále mnoho otazníků, jak správně k výuce metakognice přistupovat, je všeobecně známo, že jak děti, tak ale i dospělí mají ve svých metakognitívních dovednostech velké mezery a aktuálně jim chybí systematická podpora.
Z toho důvodu SCHOLA EMPIRICA připravuje projekt „STROM” (STrategie pro ROzvoj Metakognice), ve kterém bude ověřovat podmínky a účinnost školení učitelů na 1. stupni ZŠ v použití metakognitivně koncipované výuky na podporu uvažování žáků 3. až 5 tříd nad matematickými úlohami v ČR. Projekt je založen na zahraničních studiích, které již účinnost těchto intervencí doložily.
SCHOLA EMPIRICA nabízí zájemcům o zapojení se do projektu krátké uvedení do problematiky a účast na školení, které budou spuštěny v navazujícím školním roce. Zapojení do projektu je podmíněno vyplněním dotazník určeného pro učitele prvního stupně, který zabere zhruba 15 minut https://cutt.ly/cbHj0re.
V případě dotazů nebo technických potíží kontaktujte, prosím, Ondřeje Pešouta na adrese pesout@scholaempirica.org
- Bruning, R. H., Schraw, G. J., & Ronning, R. R. (1999). Cognitive psychology and instruction. Prentice-Hall, Inc., One Lake Street, Upper Saddle River
- Zepeda, C. D., Hlutkowsky, C. O., Partika, A. C., & Nokes-Malach, T. J. (2019). Identifying teachers’ supports of metacognition through classroom talk and its relation to growth in conceptual learning. Journal of Educational Psychology, 111(3), 522-541.
- Zepeda, C. D., Richey, J. E., Ronevich, P., & Nokes-Malach, T. J. (2015). Direct instruction of metacognition benefits adolescent science learning, transfer, and motivation: An in vivo study. Journal of Educational Psychology, 107(4), 954-970.
