Každý rodič jistě zná situaci, kdy za ním přijde jeho ratolest s prosbou o pomoc s domácím úkolem, kterému nerozumí. Problém však nastává ve chvíli, kdy se sám s domácím úkolem seznámí a zjistí, že na tom není o moc lépe než jeho vlastní dítě. Přestože nemusí jít o častou situaci, když nastane, není pochyb o tom, že je frustrující pro oba, a zodpovědnost je v tu chvíli primárně na rodiči. Je pochopitelné, že rodiče nejsou schopni pojmout celý rámcový vzdělávací program pro základní školy, který je, jak zmiňuje i Česká školní inspekce ve své výroční zprávě za rok 20181, předimenzovaný a obsahuje příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který navíc neustále roste.
Teoreticky doma, prakticky ve škole
Řešením samozřejmě může být poslat rámcový vzdělávací program na odtučňovací dietu (s čímž počítá nová Strategie vzdělávání 2030+ jejímž cílem je zredukovat obsah učiva o 50 %)2 nebo zrušit domácí úkoly. Existuje však varianta, ke které učitel může v dnešní době sáhnout prakticky ihned a tou je metoda flipped classroom. Tato metoda je formou tzv. blended learningu3 neboli kombinované výuky. Převrácená třída, jak je této metodě možné říkat česky, v sobě kombinuje pestré aktivity e-learningové výuky a vzdělávací podpory v podobě prezenčního studia s učitelem.
V praxi to tedy vypadá tak, že si student přehraje video, kde se dozví (nejen) teoretické poznatky o probírané látce. Učení je tak více individuální a respektuje rozdílnost vzdělávacích potřeb studentů, kteří se učí odlišnou rychlostí. Video si tak mohou přehrát vícekrát nebo naopak přeskočit pasáže, kterým rozumí. Pokud by však něčemu ve výukovém videu nerozuměli, mohou se následně při prezenční výuce doptat učitele. V případě současné situace, kdy jsou uzavřené školy, může individuální konzultace s učitelem proběhnout například prostřednictvím videohovoru. Odpadá tak výše zmíněné trápení některých rodičů s domácími úkoly. Učitel při této formě výuky funguje spíše jako podpora a průvodce vzděláním, nikoliv jako zdroj informací. Tuto roli na sebe berou moderní technologie. Další nesmírnou výhodou je prostorová a časová neomezenost výuky. Na video se podívat či zvukový podcast si poslechnout lze i cestou ze školy či směrem do ní. Student tak ušetří čas, který pak může využít dle svých představ. Dostupnost výukových videí v českém jazyce je velmi vysoká (více než 3800 videí pouze na Khanově škole). Nicméně pokud jsou videa v angličtině, lze je vnímat jako možnost, jak se zároveň procvičit i v cizím jazyce, chce to však již mít nějaké základy.
V předchozím odstavci byl zmíněn audio podcast, jedná se o další prostředek, který lze ve výuce využít, navíc nabírající na obrovské popularitě. Ve Spojených státech podcasty poslouchá třetina populace ve věku od 25 do 54 let a lze předpokládat, že podobný trend dorazí i k nám. Rostoucí obliby si všimla i streamovací služba Spotify, která se na tuto oblast zaměřila a investovala do ní4. V současné době podcasty na Spotify poslouchá zhruba 20 % jeho uživatelů. Většina podcastů je zde v angličtině, část jich naleznete i v češtině. Ryze české podcasty si lze poslechnout v aplikaci nebo na stránce České podcasty.
A jaké platformy lze v rámci převrácené výuky používat? Záleží samozřejmě na probírané látce, nicméně nabídka je široká, od obsahu pro mateřské školy až pro vysokoškolské studenty. Zřejmě nejznámější službou je Khan Academy, případně česká verze Khanova škola. Lze zde nalézt videa zaměřená na výuku matematiky, fyziky, chemie, biologie, ekonomie, dějepisu, informatiky či dějin umění. Inspiraci lze nalézt i na Youtube a u některých youtuberů, kteří jsou mezi mladší generací populární. Další zajímavou alternativou, vytvořenou platformou TED, známou pro inspirativní konference, je TED-Ed. V českém prostředí je pak možné využít portálu Slideslive, kde je možné nalézt zajímavé záznamy přednášek z některých vysokých škol jako Univerzita Palackého v Olomouci nebo Univerzita Karlova nebo specializovaných debat jako Science café. Na úrovni samotných online kurzů tzv. MOOC stojí za zmínku Coursera, kde je dokonce možné získat akademický titul. V českém prostředí na podobném principu existuje Seduo. Nejmenší mohou zkusit National Geographic Kids či Fun Brain. Výběr je opravdu široký, a to jsem zde jmenoval jen zlomek toho, s čím lze pracovat.
V současné době je mezi učiteli vysoká poptávka po online zdrojích, které lze využít v distanční výuce. Nemusí se jednat ani o videa či podcasty, ale platformy, kde si žák může probíranou látku přečíst a následně i procvičit. Mezi těmito zdroji lze jmenovat například stránku Škola s nadhledem, kde si lze vybrat konkrétní předmět i stupeň studia. Dále na podobném principu fungující online učebnici Umíme to, která kvalitně a zábavně pokrývá veškeré podstatné učivo s možností filtrovat učivo od 1. třídy ZŠ po střední školu. Na první stupeň ZŠ je zaměřený web Školákov. Tímto výčet však zdaleka nekončí, aby se však učitelé i rodiče mohli lépe orientovat v široké nabídce a vybrat si dle svých potřeb, připravili jsme přehledný seznam tipů na učení online a výukové aplikace, kde si každý najde to své. Věříme, že k současnému stavu přistoupíme jako k výzvě, která nám rozšíří obzor v možnostech výuky nejen nyní, ale i v budoucnu.
- Česká školní inspekce (2018). Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Soucasne-nastaveni-RVP-zhorsuje-kvalitu-vzdelavani
- MŠMT (2019). Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministr-skolstvi-predstavil-hlavni-cile-pripravovane
- Net-U. Dostupné z: http://www.net-university.cz/blog/modely-tzv-blended-learningu-uvod-do-problematiky/
Autor: Petr Havlíček
